V poslední době mě přímo ohromuje pozorovat všude kolem sebe, jakým způsobem běží plošný brainwash ohledně toho, abychom jako lidi paušálně pokud možno nebyli schopni vnímat realitu. Abychom se odpojili pokud možno na maximum sami od sebe a vnímání sebe sama, což je ostatně jediným spolehlivým indikátorem informujícím nás o tom, jak věci doopravdy jsou, a udržující nás v bezpečí....
Připadáte si „jak u blbejch“, jak se říká … doma vehementně trval na tom, že chce, abyste šla s ním/ šel s ní … že Vás tam chce mít s sebou … že bez Vás jít nechce … dokonce jste se kolem toho možná i pohádali a prosadil(a) si svojí … takže tady teď sedíte, všemi ingorován(a) … a jím/jí v první linii …...
Tohle není příjemná pravda. Nicméně každý narcista musí mít svoje záložní zdroje. Takhle narcista zkrátka funguje. Nemůže si dovolit spolehnout se s dodávkami nezbytné emocionální energie na jeden zdroj … ani kdybyste zrovna vy představovali ten úplně nejspolehlivější zdroj na světě … A ANO, podvádí a ve vztahu je nevěrný KAŽDÝ NARCISTA … i ten váš … a ano, i ten, který sedí...
Tohle jsem našla v jedné z mnoha diskusí o vztazích na internetu … často slýchám od lidí trpících ve svých vztazích povzdechnutí na téma „to by mě zajímalo, co (se mu rojí hlavou, když …)“ … a vzhledem k tomu, že TOHLE psal evidentně a stoprocentně NARCISTA, je to krásná ukázka toho, jak nesnadný je ve vztahu rozpoznat, kdo v něm je vlastně kdo...
Mám pocit, že od doby co jsem objevila Narcismus, tak mi to zhroutilo a úplně překopalo pohled na vztahy a už nejsem ta princezna zasněná a věřící na lásku až do smrti co jsem byla ( představovala jsem si dycky už odmalička jak láska musí být krásná a nádherná a snila o krásném vztahu a teď začínám přicházet o iluze a myslet si, že láska není tak...
