OVLÁDNĚTE SVŮJ STRACH

Tenhle web a projekt se zabývá, zabýval a bude zabývat tématem, kterému se dnes říká

Mluvili jsme a budeme mluvit i dál o narcistech a empatech, ale tentokrát nově půjdeme mnohem hlouběji do nitra problému a budeme se při tom dívat v první linii SAMI NA SEBE.

Protože většina těch, kteří si říkají EMPAT a padají téměř s neomylnou jistotou pokaždé znovu do toxických vztahů s narcistou, tam hluboko ve své duši touží po jediném - po LÁSCE.

Jak už tady bylo mnohokrát řečeno a najdete toho mnoho i na našem YT kanálu, narcista není lásky schopen. Narcista je jedinec naprosto pohlcený svou sebelží. Tím, čemu se říká NARCISTICKÝ KONSTRUKT nebo NARCISTICKÁ PORUCHA OSOBNOSTI. Je to jeho velká a všeobjímající sebelež o své vlastní velikosti, důležitosti a všemocnosti, o které je hluboce přesvědčen a ze které čerpá svou energii. A vzhledem k tomu, že jeho představa o sobě není založena na realitě, musí tenhle svůj konstrukt, tuhle sebelež, neustále nechávat zvnějšku potvrzovat. Mnohdy až brutálním způsobem manipulovat všemi ostatními tak, aby plnili jeho vůli a tím ho v jeho sebepředstavě o své všemocnosti neustále utvrzovali. Pokud se mu takového potvrzení a potvrzování nedostává kontinuálně, zažívá ve svém nitru hluboké pocity prázdnoty, jako kdyby byl pouhou prázdnou schránkou, do jejíž nicoty se může kdykoli propadnout a navěky v ní zmizet, pokud se mu v krátké době nedostane dalšího potvrzení ve formě něčí emocionální reakce. Emocionální energie.

To jsou poměrně známá a provařená fakta. Mnohem zajímavější je ovšem pohled na tu druhou stranu TÉŽE MINCE, které se říká EMPAT.

A řeknu to rovnou na plná ústa, nebudu chodit kolem horké kaše. Jedinec, kterému se vzletně říká EMPAT, také NENÍ SCHOPEN LÁSKY. Ačkoli je, stejně jako narcista, sám o sobě přesvědčen, že ano. A, úplně stejně jako narcista, i empat žije ve své hluboké sebelži a konstruktu, o kterém je hluboce přesvědčen, že je realitou. Empat jenom, na rozdíl od narcisty, v sobě nechová představu o své velikosti a všemocnosti, ale o své milující dobrotě. Jeho představa a přesvědčení o svém “dobrém srdci”, o tom, že je hodným, milujícím a sebeobětavým (a tím pádem lepším) člověkem, je tím konstruktem, ze kterého čerpá svou energii. A úplně stejně jako narcista, potřebuje tenhle svůj konstrukt neustále potvrzovat. A, úplně stejně jako narcista, je i empat na svém DODAVATELI POTVRZENÍ svého konstruktu ZÁVISLÝ. A, úplně stejně jako narcista, zaměňuje tuhle svou závislost za lásku. 

TOHLE je ten důvod, proč je neustále hnán do vztahů s narcisty, kde může svou sebepředstavu a velkou všeobjímající životní sebelež donekonečna realizovat a potvrzovat. A pokud se mu to dostatečně nedaří, zavládnou a pronásledujího ho neodbytné pocity zoufalé “zbytečnosti na světě”, dokud se znovu neupne na objekt, který může znovu opečovávat a pro který se může znovu sebeobětovat. Tím objektem může být cokoli, kde je možno vystavit a potvrdit své “empatické, dobré, sebeobětavé srdce” - partner, děti, stárnoucí rodiče, práce, jakýkoli druh dobročinnosti až po upnutí se na zvířecí “němé tváře”.

A TO je také ten důvod, proč EMPAT neustále HLEDÁ LÁSKU. A hledá jí marně, protože ji hledá na špatném místě. Hledá někoho, kdo by ho miloval. A i když ho najde, dostane se do úzkých. Protože přesně v tom okamžiku zjistí, že není schopen se PŘIBLÍŽIT. Že není schopen se otevřít. Jako kdyby žil za sklem. Ve vězení, kde ten svět, který hledá, se odehrává přímo vedle něj a před jeho očima, ale zoufale mimo jeho dosah.

Protože SKUTEČNĚ MILOVAT je schopen pouze ten, kdo ZNÁ SÁM SEBE. Kdo žije sám se sebou v pravdě a realitě. Bez posuzování a hodnocení. Prostě opravdu takový, jaký je. V harmonii se vším, co k němu patří. V pravdě a realitě o světě. V pravdě a realitě o lidech v jeho blízkosti a realitě jeho vztahů s nimi. Jinými slovy, 

Ta cesta od strachu k lásce není zrovna jednoduchá. Je na ní potřeba zpracovat celou hromadu ne zrovna příjemných faktů, emocí a tvrdé, bolestivé a děsivé reality. Tou cestou vás můžeme provést a dá se to zvládnout. Ovšem rozhodnutí sebrat v sobě tu ODVAHU DÍVAT SE NA SVĚT a SEBE SAMA TAK, JAK TO SKUTEČNĚ JE, otevřít ty DVEŘE SEBEPOZNÁNÍ a projít tou cestou až do konce, ať už vás na ní čeká cokoli, můžete jenom VY SAMI. 

A na jejím konci znovu vstát z popela jako nový člověk. JAKO FÉNIX.